La Sagrada Familia

Dneska nas cekal nabitej den, protoze byl nas posledni. Tentokrat jsme si vzali metro smerem k mori a zasli do budovy ministerstva obrany, ktere zrovna uvadelo expozici o vyvoji spanelske moderni armady, inzenyrstvi a vzdelavani. Na tuhle vystavu jsme narazili nahodou vcera, kdyz jsme prochazeli kolem plakatu, a nebudu zastirat, ze ja bych se tam asi sama nevydala. Ale bylo to zadarmo a Vasek mi pak slibil churros, takze nebylo co resit. 

Nahodou to ale bylo celkem zajimavy, treba me zaujala cast o vystavbach pevnosti v 18. stoleti, ktere typove odpovidaji napr. pevnostem Josefov a Terezin, nebo Kastellet v Kodani. A taky cela vystava nebyla nijak rozsahla, jen jedno patro. 

Fotil jen Vasek...

Nasledovala moje odmena v podobe churros s cokoladou, na niz jsme zasli do cukrarny, kterou nam doporucila kamaradka. Byla to plnohodnotna satisfakce!

Kazdopadne nase cesta po muzeich pokracovala a dalsim v poradi bylo namorni muzeum. Bylo hodne moderni a zabavne a navic v cene vstupenky byla i prohlidka lodi primo na pobrezi. Jen skoda, ze zrovna rekonstruovali hlavni atrakci, kterou byla valecna galera, takze tu jsme si prohlidli jen zvenku, Vasek to oplakal, ale o to delsi cas pak stravil na tom skuneru na mori.

Casti expozice v prepravnich kontejnerech. 

Valecna galera.

 Skuner.

A ted jsem zas atrakci vybirala ja a sli jsme na znamy trh s jidlem Mercado de La Boqueria. Spousta stanku s morskymi plody, masem, sunkama, ovocem, zeleninou a mnoho dalsiho. Vasek ale proaktivne udelal rano par sendvicu, takze jsme si dali jen cerstve smoothie (avokado+kokos ja, banan+jahoda Vasek {asi tusite, kdo si vybral lip}[ja!]), svacili u trhu a pozorovali ruch trhu.

Nam nam.

Pak jsme to vzali Gotickou ctvrti k centru, prosli si dve zname baziliky a uzke ulicky a cestou jsme se zbavili jednoho sendvice, aby si na nem mohla pochutnat mistni zebrajici pani. Takze bylo jasny, ze  mame duvod k navsteve jeste aspon jedne kulinarske zastavky!

Basilica de Santa Maria del Pi.

Basilica Santa Maria del Mar.

Barri Gotic.

Kdybych nebyla tehotna a/nebo cestovala s nekym, kdo se totalne vyziva v morskych plodech, navsteva restaurace La Paradeta by byla na uplne jine urovni. Takhle jsem si ja mohla dat tak akorat polivku ze smesi morskych plodu a Vaska jsem po dlouhem premlouvani ukecala ke dvema cerstvym obrim grilovanym krevetam. Vsechny ty druhy musli, sepii, chobotnic, ustric mely smulu, langusty nam dokonce smutne zamavaly a dal se snazily vryt do ledovy triste. Ach jo!

Vybere si cokoliv na pulte, reknete si, jak to chcete, a za chvili jite!

Vaskovy dve chudinky krevety. 

Z restaurace jsme si vzali autobus (uz jsme byli pekne zmekcili) a jeli se podivat na barcelonsky zlaty hreb La Sagrada Familia. Byla to pecka, vazne! Dovnitr jsme samozrejme nesli, ale jestli to dostavi stejnym tempem jako zdrazuji vstupny, tak by to mohli stihnout do deadlinu 2026, kdy je 100lete vyroci Gaudiho smrti. Jeste je tam ale hodne prace.

La Sagrada Familia zezadu. 

La Sagrada Familia zepredu.

Ze Sagrady jsme si vzali metro az domu, udelali posledni nakup na trhu, nakoupili darky (jidlo) a sli jsme domu varit veceri - tvarohove knedliky z jahodama. Cast stravniku to uplne milovala, casti to prislo divny (sladky jidlo jako hlavni chod???), ale i tak to bylo fajn.

No a dalsi den uz domu!

Sant Pere de Ribes a Sitges

Vzbudili jsme se v dalsim mestecku Sant Pere de Ribes a hned vyrazili s kamoskou na snidani do mistni kavarny. Tohle mestecko bylo uplne mrnavy a vyznacovalo se katedralou a hradem. To je ale asi tak vsechno.

Sendvice z mistniho chleba a smoothie co-dum-dal. 

 Hrad.

Katedrala.

Radnice, ktera je momentalne zavrena kvuli najezdum termitu.

Po prohlidce Sant Pere de Ribes jsme jeli autem do Sitges, kde se minulou noc konal karneval, a tentokrat si vsechno prosli za svetla. Sitges je turisticky hodne popularni diky svym ulickam, barum a krasnym plazim. Plaze jsme moc nevyuzili (nekdy priste urcite!!), ale ochutnali jsme toho po barech dost.

Super misto pro milovniky tortill de patatas (pro me!). 

 Pintxos alias baskicke tapas.

 Patatas bravas.

 Zakladatel Bacardi, pan Bacardi, nebyl z Kuby, ale ze Sitges! Skoda, ze jeho muzeum bylo v pondeli zavreny.

Jedna z ulic Sitges.

Odpoledne jsme pak chytli vlak zpatky do Barcelony, kde jsme prosli zase dalsi cast, nez jsme prijeli zpet domu.

 Pomnik Krystofa Columba, jehoz socha ukazuje smerem k jeho rodisti, Janovu.

Dalsi z Gaudiho domu, Casa Güell.

Domu jsme prisli uplne uchozeni, ale nastesti byla uz uvarena vecere, takze jsme jen sedli ke stolu a uzivali si pohodu se spanelskymi kamarady. Zitra posledni cely den!

Karnevaly!

Rano jsme se probudili desne brzo (v 8) a po snidani sli pesky na vlak, protoze jsme meli naplanovany vylet mimo Barcelonu. Vyplati se hodne chodit pesky, protoze diky tomu jsme potkali dalsi ze znamych Gaudiho domu, Casa Battló, cimz jsme si odskrtli jednu z polozek ze seznamu must see, aniz by to bylo soucast planu! Yes!

Casa Battló je ten dum uprostred :)

Vlakem jsme jeli sotva hodinu a prijeli do mestecka Vilanova, ktere lezi hned u more, a ten den se tam konala velka akce roku - karneval! Vilanovsky karneval trva cca 13 dni a my meli stesti na jeden z jeho nejslavnejsich momentu, kterym je obrovska bonbonova bitva. Za jeden den po sobe lidi hodi cca 100 000 kg bonbonu. 

Cela akce zacne uz v 9 rano, kdy se skupinky mistnich slozenych z deti, mladych, dospelych i starsich (cca 40 lidi ve skupine vcetne hudebniku) obleknou do typickeho obleceni dane skupinky a vyrazi na pruvod mestem. Muzi maji vaky s bonbony a prilezitostne je hazou na vsechny okolo. Skupinky chodi po meste nekolik hodin, jejich kapely hrajou bez prestani mistni hity a samozrejme desne pijou. Ve 12 zacinaji bitvy, kdy se na hlavnim namesti presne podle stanoveneho harmonogramu utka nekolik skupin proti sobe ve hre ¨vsichni proti vsem¨. Na podiu hraje kapela, postupne se predstavi dane skupiny se svymi vlajkonosi a pak se na hudbu vsichni setkaji spolecne uprostred namesti, aby po sobe mohli na znameni hazet tolik bonbonu, co to jde. Hazi na sebe, na publikum, publikum hazi na ne atp. Po cca 1 minute usilovneho hazeni pak zase na znameni prestanou a po nejaky chvili se rozejdou, aby umoznili uklidit hraci plochu a dalsi skupiny prisly na radu.

Kamaradka, ktera z Vilanovy pochazi, nam vsechno vysvetlila, s jeji skupinou jsme si dali par drinku a pak jim z povzdali fandili, aby to nekdo neschytal bonbonem do oka. 

Cela akce byla dost zabavna, vsude spousta lidi, bonbony litaly vzduchem neustale, lidi v barevnych obleccich, hudba se linula z kazde ulice. Kdyz to pak skoncilo, ulice byly pokryty lepivym materialem, ktery vsem skoncil na botach a slo to dost blbe sundat. Vsechny restaurace a bary mely proto na podlahach kartony. Rikali jsme si, jak to pak dostavaji z ulic, ale viditelne se to tam nekonalo poprve a uz meli system - hodinu po skonceni cely akce ulicemi projizdela cistici auta a kupodivu ta bonbonova krusta docela mizela.

 Jedna ze skupin se posilnuje pred pochodovanim po meste.

Doplnovani bonbonove munice.

Namesti se skupinkami, ktere prave odehraly bitvu.

Cistici ceta pred dalsi bitvou.

 Tres! Dos! Uno! A uz se bojuje!

Cast ulice. 

Uplne jak mistni!

Ac by se mohlo zdat, ze jsme toho zazili na jeden den dost, prejeli jsme do vedlejsiho mestecka Sitges ke druhe kamaradce, ktera nas vzala na dalsi slavny karneval, ktery se ale konal vecer. Karneval probihal v takovym tom klasickym Rio de Janeiro stylu, jen byl asi tak 5x mensi. V ulicich sel obri pruvod tanecniku a vozu, celkem asi 45 vozu a kazdy mel kolem sebe 20-30 tanecniku, kteri patrili k danemu vozu. Temata jednotlivych skupin se dost lisily - od sexy tanecnic s pery kolem hlavy, po alegoricke vozy znazornujici kasino, brexit, Antarktidu, italskou restauraci, polonahe amazonky a mnoho dalsich. Sitges je zname jeste jednou veci a to je jeho gay friendly atmosfera, takze obcas clovek nevedel, jestli kouka na sexy zenu anebo sexy zenu alias muze na obrich podpatcich, s parukou a neskutecne silnym makeupem. Byl to zazitek!

Brexit je cool. 

Vuz Eurovision Contest.

Jidlo se toho dne skladalo hlavne z rychlovek jako tapas, nachos se syrem a tortilly de patatas. Na nic jinyho nebyl moc cas.

Skoro nevim, jak jsme se dostali do postele, ale naprosto jsme odpadli!

Parc Güell

Tak si rikam, jestli nejsme nahodou efektivnejsi, kdyz jsme normalne nuceni kazdy den vstavat brzo. Nez jsme se dneska dostali z domu, bylo skoro 12 a to jsme nedelali nic jinyho nez vstavali, snidali a oblikali se. Kazdopadne pocasi se o dost zlepsilo a my mohli vyuzit mistni terasy a letost poprve si dat snidani venku.

Sli jsme dneska dalsi dlouhy pesi vylet a to do Parc Güell, ktery je na kopci, pak na misto byvalych leteckych baterii Búnquers del Carmel, kde je naprosto nejlepsi vyhled na celou Barcelonu, protoze to je na jeste vetsim kopci, a nakonec jsme to vsechno seslapli dolu a vyuzili nejblizsi stanice metra, ze ktere jsme jeli do centra. Jeste ze jsme si jako spravni vyletnici zabalili bagetu a k tomu susenky od Emca, ktery mi zbyly z letadla. Cestou totiz nebylo krome par baru vubec nic.

5,5 km vypada jako nic, ale ty krpaly!

Parc Güell jsme popravde trochu podcenili. Nebo spis nasi chut brat s sebou obrovskyho Lonely Planet Spain. Park jsme nasli v pohode, ale pak zase byly fronty na listky do placenych casti, takze nase vymluva, proc to neplatit, opet zafungovala, ale tim padem jsme potencial vsech pamatek uplne nevyuzili. Proste jsme chodili po parku, divili jsme se, co je jaka budova, jestli to je vsechno od Gaudiho, nebo je to jen nejaky soukromy dum a tak. Ale bylo to tam fakt prijemny, rozsahly a s mnoha vyhledy na mesto, takze jsme si pak vsechny informace dohledali pak doma.

To bily je urcite od Gaudiho.

Tohle taky. 

 Tohle si postavil a dokonce tam 25 let bydlel.

Tohle nevime.

Z Parcu jsme stoupali vys, pocty turistu klesaly a az uz to vys neslo, najednou jsme spatrili Barcelonu v cely svy obrovsky a rozlehly krase. 

Jihovychod Barcelony. 

 Severozapad Barcelony.

Naucili jsme se, ze ted je trend fotit se s hlavou sklonenou dolu a lehce pootevrenou pusou. Jeste to musime vypilovat...

Nasledne jsme sestoupili zpet dolu a metrem sjeli ke Goticke ctvrti, kde jsme si dali v 16:30 obed v mexicky restauraci, ktera byla uzasna, a prosli si celou oblast, v jejichz ruznych castech probihaly karnevaly, demonstrace a koncerty pro deti. Krasny den jsme zakoncili ve studentsky kavarne na kafi a pak jeli metrem domu. Veceri jsme dneska nejak nestihli. Tak snad zitra.

Vasek si po vcerejsku spravil chut. 

 Barri Gotic.

 Dvorana katedraly s palmou a husama.

 Barri Gotic.

 Barri Gotic.

Ja proste nikdy neodolam necemu zajimavymu (divnymu a hnusnymu), tentokrat mandlovy mliko s kurkumou. Ale je to zdravy!!