Dneska nas cekal nabitej den, protoze byl nas posledni. Tentokrat jsme si vzali metro smerem k mori a zasli do budovy ministerstva obrany, ktere zrovna uvadelo expozici o vyvoji spanelske moderni armady, inzenyrstvi a vzdelavani. Na tuhle vystavu jsme narazili nahodou vcera, kdyz jsme prochazeli kolem plakatu, a nebudu zastirat, ze ja bych se tam asi sama nevydala. Ale bylo to zadarmo a Vasek mi pak slibil churros, takze nebylo co resit.
Nahodou to ale bylo celkem zajimavy, treba me zaujala cast o vystavbach pevnosti v 18. stoleti, ktere typove odpovidaji napr. pevnostem Josefov a Terezin, nebo Kastellet v Kodani. A taky cela vystava nebyla nijak rozsahla, jen jedno patro.
Fotil jen Vasek...
Nasledovala moje odmena v podobe churros s cokoladou, na niz jsme zasli do cukrarny, kterou nam doporucila kamaradka. Byla to plnohodnotna satisfakce!
Kazdopadne nase cesta po muzeich pokracovala a dalsim v poradi bylo namorni muzeum. Bylo hodne moderni a zabavne a navic v cene vstupenky byla i prohlidka lodi primo na pobrezi. Jen skoda, ze zrovna rekonstruovali hlavni atrakci, kterou byla valecna galera, takze tu jsme si prohlidli jen zvenku, Vasek to oplakal, ale o to delsi cas pak stravil na tom skuneru na mori.
Casti expozice v prepravnich kontejnerech.
Valecna galera.
Skuner.
A ted jsem zas atrakci vybirala ja a sli jsme na znamy trh s jidlem Mercado de La Boqueria. Spousta stanku s morskymi plody, masem, sunkama, ovocem, zeleninou a mnoho dalsiho. Vasek ale proaktivne udelal rano par sendvicu, takze jsme si dali jen cerstve smoothie (avokado+kokos ja, banan+jahoda Vasek {asi tusite, kdo si vybral lip}[ja!]), svacili u trhu a pozorovali ruch trhu.
Nam nam.
Pak jsme to vzali Gotickou ctvrti k centru, prosli si dve zname baziliky a uzke ulicky a cestou jsme se zbavili jednoho sendvice, aby si na nem mohla pochutnat mistni zebrajici pani. Takze bylo jasny, ze mame duvod k navsteve jeste aspon jedne kulinarske zastavky!
Basilica de Santa Maria del Pi.
Basilica Santa Maria del Mar.
Barri Gotic.
Kdybych nebyla tehotna a/nebo cestovala s nekym, kdo se totalne vyziva v morskych plodech, navsteva restaurace La Paradeta by byla na uplne jine urovni. Takhle jsem si ja mohla dat tak akorat polivku ze smesi morskych plodu a Vaska jsem po dlouhem premlouvani ukecala ke dvema cerstvym obrim grilovanym krevetam. Vsechny ty druhy musli, sepii, chobotnic, ustric mely smulu, langusty nam dokonce smutne zamavaly a dal se snazily vryt do ledovy triste. Ach jo!
Vybere si cokoliv na pulte, reknete si, jak to chcete, a za chvili jite!
Vaskovy dve chudinky krevety.
Z restaurace jsme si vzali autobus (uz jsme byli pekne zmekcili) a jeli se podivat na barcelonsky zlaty hreb La Sagrada Familia. Byla to pecka, vazne! Dovnitr jsme samozrejme nesli, ale jestli to dostavi stejnym tempem jako zdrazuji vstupny, tak by to mohli stihnout do deadlinu 2026, kdy je 100lete vyroci Gaudiho smrti. Jeste je tam ale hodne prace.
La Sagrada Familia zezadu.
La Sagrada Familia zepredu.
Ze Sagrady jsme si vzali metro az domu, udelali posledni nakup na trhu, nakoupili darky (jidlo) a sli jsme domu varit veceri - tvarohove knedliky z jahodama. Cast stravniku to uplne milovala, casti to prislo divny (sladky jidlo jako hlavni chod???), ale i tak to bylo fajn.
No a dalsi den uz domu!
