Hned po obdržení pozitivní zprávy, že Vašek byl přijat na svoji EC pozici, jsme se od známého dozvěděli, že si musíme nechat vydat rodné a oddaci listy s anglickým překladem, které jsou potřebné právě k registraci na Kommune. Abychom to nemuseli řešit v Bruselu, což je vopruz a trvá to.
Na konci září jsem si tedy obehala Úřad Prahy 6 pro oddaci list a Úřad Prahy 2 pro svůj a dětí rodný list. Můj list byl hotový až po týdnu, protože digitalizace se konala až nevím odkdy, ale já do ní ještě nespadla. Oddací listy se pro jistotu nedigitalizuji vůbec, takže jít na úřad po týdnu znovu je jasná věc.
Vaška jsem donutila mít svůj rodný list taky, z Prahy 5, kde digitalizace evidentně probehla a list dostal na počkání.
Ke konci října jsme se dozvěděli adresu nového bytu a já šla radostně na web Kommune Ixelles, kde se byt nalézá, a jala se nás objednat na schůzku. První možný volný termín: 6. 1. 2025.
Od známého jsme dostali další užitečnou informaci a to tu, že všechny dokumenty nesmí být starší než 3 měsíce. Moje zářijové nadšení bylo nahrazeno mírnou listopadovou hysterií zařídit dokumenty co nejdřív znovu.
Nevadi, opet jsem vse obesla, opět zaplatila 300 Kč za každý dokument, opět jsem šla na Prahu 2 a 6 dvakrát.
Tento týden nastal ten moment, kdy jsme na Kommune šli Vaškem šli. Hned na začátku jsme se dozvěděli, že děti registrují pouze, když jsou fyzicky přítomné. Tuto uzitecnou informaci jsme se nikde nedozvedeli. Jejich rodné listy a pasy nám byly v ten moment k ničemu. Registrovali jsme se tedy aspoň my, zaplatili kazdy z nas 10 eur, dozvěděli se, že během 3 týdnu k nám přijdou místní policisté na kontrolu, a pak že máme přijít zase zpátky na Kommune, kde si vyzvedneme průkazy a každý z nás zaplatí 25 eur.
Zároveň máme jít co nejdřív na jiný úřad, kde se do systému dostanou informace o tom, že jsme manzele. I když jsme teď davali oddaci list a úřednice si ho kopirovala.
Dala nám dobrou radu, at se pak s detmi na Kommune neobjednavame a přijdeme ve čtvrtek ráno, kdy je tam obvykle málo lidí.
Dnes jsme tedy vzali děti a vyrazili na otviracku do Kommune. Vasek si cestu jeste vylepsil tim, ze zrovna bral do prace 25 lahvi s pivem, ktere přivezl kolegům jako dárky. Navíc začalo sněžit tak, jako už 20 let ne. Doprava kolabovala, chudaci silnicari nestihali, autobus precpany.
Stroj na listky nám vydal číslo 20. Hodinu jsme tam čekali, skoro 30 minut pak registrovali děti. Úřednice dvakrát nebyla schopna napsat příjmení Agi. Nejdřív napsala Paleček, pak Palečeková. Hlavně že mela před sebou její rodný list a pas.
Příští týden jdu už sama na ten druhý úřad a jsem zvědavá, co se dozvím tam :)