Montjuic

Ráno jsme nasedli do autobusu směr Barcelona. Erik na mě během 3 minut usnul, Agi si "četla" svůj časopis, Vašek knížku a já si taky mohla v klidu číst v Kindlu. Cesta jak má být!

Po padesáti minutách už jsme byli ve městě a vydali se směrem k Magické fontáně a Galerii katalánského umění. Asi na vteřinu jsme zvažovali myšlenku koupit si do galerie vstup, ale nakonec zvítězil rozum a místo toho jsme si koupili za 2 eura vstup na střechu muzea, odkud byl krásný výhled na celé město. A jelikož tam kromě nás zrovna nikdo nebyl, prostřeli jsme si tam stůl a židle a dali si sváču. 

Obešli jsme celou střechu a díky tomu viděli bývalý olympijsky stadion a cestou dolů se ještě zastavili v malé muzejní expozici.

Pak zas obě děti usly (jedno v kočárku a druhé v nosítku) a my se prošli po Montjuicu v parcích, kolem muzea Miró a zpátky k fontáně. Někdy potom se A+E zase vzbudili a tak jsme to vzali přes pár obchodů a nakoupili pár hadříků. 

Následně jsme nasedli na metro a jeli k parku Ciutadella, kde jsme si v přilehlém baru dali obědo/večeři a den zakončili v místě vyhlášeném svými churros.

Přála bych si napsat, že cesta domů byla stejně idylická jako cesta do Barcelony, ale bohužel nebyla. Detaily nebudu rozvádět, ale můžu jen říct, že po příjezdu Vašek rezolutně rozhodl, že zítra budeme na pláži :))