úterý 22. března 2016

Zpátky v Praze

Tentokrát byl let v normální čas, tj. 11:45. Ráno jsme si dali všichni společně velkou snídani, vše dobalili a brácha nám udělal svačinu do letadla (sendvič s avokádem, tahini, vejcem a rajčaty - mnam!). 

Ten den se žádný velký dobrodružství nekonalo - letadlo jsme stihli a Agi zase půlku letu spala. Největší povyražení tvořily protivný letušky a Agátky grandiózní pokakání, které jsme museli na záchodcích řešit během sestupování letadla namačkaní všichni tři v kabince, kde jsme potřebovali Agi svlíknout do naha a umýt.


No a rekapitulace? Vždycky, když jsem četla nebo slyšela o dovolených s malými dětmi, nechápala jsem, že rodiče o dovolené mluví, jakoby tam děti hrály hlavní roli. Pepíček zlobil v autě, Anička nechtěla jíst jídlo v hotelu, Klárka se potápěla v moři atd. Ale co sami rodiče, jak ti si to užili?" jsem si vždycky říkala. Teď už jsem to pochopila, já naivka. Dovolený s malými dětmi totiž o rodičích skoro vůbec nejsou. Rodiče jsou až na druhým místě. Co dítě dovolí, to rodič může, ne naopak. Takže Agi nám dovolila navštívit několik muzeí, občas usnout na pláži, dát si v klidu několik večeří (ne úplně všechny) a střídmě se procházet po městě.

Agátko, děkujeme za krásnou dovolenou, užili jsme si to s tebou! Už se těšíme na další! (nekecám!)

pondělí 21. března 2016

Předposlední den

Klasický budíček v 5:45, tentokrát byla řada na mě... Na tenhle den jsme neměli žádný velký plány. Prostě jen obejít pár oblíbených míst (trh, krámky s oříškama a sušeným ovocem, pláž), v klidu si večer zabalit a užít si poslední večeři v Tel Avivu.

Na pláži se Agi konečně podařilo hodit si písek do očí a ne jen jednou. Že by jí to nějak trápilo se říct nedá. Dost foukalo, ani Vašek už nešel do moře, takže jsme jen lezli za Agi po písku, stavěli bábovičky, aby Agi měla co bořit, a střídali se v odpočívání.



Večer jsme chtěli do etiopský restaurace, ale protože už jsme věděli, jak se Agi líbí večer v restauracích, tak brácha s manželkou uvařili autentickou etiopskou večeři - maso s omáčkou z berbere, etiopský hummus, placky z teffu (ty byly koupený) a drink z vrstvy manga, avokáda a jahod (jahody nejsou moc autentický, ale koho to zajímá, když je to tááák dobrý!).


Příjemné zakončení naší supr dovči!

neděle 20. března 2016

Camping in Israel II.

Ráno jsme hezky vyskočili z postele a udělali si snídani v jednom z altánků na pláži. Agi si během toho na hodinku a půl dala "dvacet" v nosítku (proč ne, že jo, taky bych si ještě dáchla, kdybych celou noc hezky spala v teplíčku a na měkkým, opečovávaná dvěma otroky zároveň). Po probuzení si ještě hrála s kamínkama na pláži a pak jsme vše zabalili a jeli domů. To však byl jen začátek celýho dne.



Po návratu jsme hned vyrazili na tel avivskou pláž, protože bylo krásně přes 25°C. Tam jsme se s Vaškem prostřídali o spánek, zatímco si Agi přesypávala písek všude možně. Vašek se opět vykoupal, ale tentokrát jsme Agi nenutili, aby se k němu přidala.


Předposlední bod dne byla návštěva farmy babičky mojí švagrový. V tuhle roční dobu tam bylo asi milion jehňat, telat, kuřat a koťat. Agi měla Vánoce. Na všechny pokřikovala a zvířata vyděšeně zdrhala. Zároveň si chtěla na všechny sáhnout, ale přitom se bála. No užili jsme si to všichni, hlavně brácha na cestě zpátky v autě, který smrdělo jak chlív.



Agi večer usla úderem 19:30 a neprobudila se až do 5:45, jak jí celý víkend zmohl. A my se mohli v klídku podívat na ujetej irskej film The Lobster. Prostě pohodička!

Camping in Israel I.

V pátek tady začíná víkend, a tak jsme zabalili asi tři tuny věcí a vyrazili na výlet, jehož cílem byl plážový kemp u moře. Agata_testing_n:158 mohl začít!

Cestou jsme se zastavili v boutique minipivovaru Alexander, kde nám udělali exkurzi a ochutnávku své produkce šesti piv. Vynikající je měli!


Z pivovaru už jsme jeli rovnou do kempu, kde jsme si dali svačinu na pláži a procházku a následně postavili stany. Stoprocentní kontrolu nad pískem jsem zavrhla okamžitě a zaměřila jsem se hlavně na to, aby se písek nedostal Agi do očí a dalších tělesných otvorů. 



Když byly stany postavený, začali jsme grilovat. Předchozí den jsme koupili nějaký halal maso na burgery, kebaby a taky pár jehněčích žeber, které se po pár minutách (haha) rozhořování grilu začaly pěkně smažit. Během toho už dospěl Agi čas spánku, takže jsme na ní akorát nabalili o pár vrstev navíc, připravili mlíčko a hezky ve stanu jsem jí uspala za zvuků moře. 
So far so good. Mohla bych napsat, jak jsme si krásně užili noc ve stanu, kolébáni přibojem a čerstvým mořským vzduchem. Bohužel realita byla trochu jiná. Po večeři se najednou ozval křik ze stanu a trvalo nám asi půl hodiny, než utichl. Chvíli po tom jsme šli stejně spát. Spát jsme ale moc nazačali, protože: 1) nikdo z nás tří nebyl zvyklý na to spát společně v jedný posteli; 2) s Vaškem jsme měli jednu tenkou deku dohromady; 3) matrace byla pro 2,5 lidí moc malá; 4) venku bylo asi 10°C; 5) nejlíp se vyspala Agi.
Závěr si můžete udělat sami :)

Tel Aviv Port

Na dnešek jsme naplánovali dlouhou procházku k severnímu konci Tel Avivu, kde je poměrně nově vybudovaný začátek promenády podél moře, která pokračuje spoustu kilometrů až na jih města.
Cestou k Portu jsme to vzali přes hezký ulice města a zpátky podél moře. Trochu jsme neodhadli, že Agi se asi nebude líbit 5 hodin na cestě a i když jsme střídali kočárek a nosítko, tak ke konci už byla otrávená a dávala nám to dost jasně najevo.
Nicméně většina cesty byla super, obzvlášť pár momentů:

Nový trend cookie sandwich ice cream. Vyberete si cookie, následně zmrzlinu a nakonec nějakou polevu. Mňamka!



Výhled na moře byl jako vždycky dokonalej. To se prostě neokouká.




Na konci dne jsme jeli všichni na večeři do arabský restaurace, kde jsme opět otestovali Agi odolnost. Bohužel se to moc nepovedlo a z našeho předpokladu, že Agi usne všude, trochu sešlo. A nejen proto, že se tam zrovna konaly dvě narozeninový oslavy (arabic style!). Takže půlku večeře prořvala, až jsme museli ryche dojíst a vypadnout. Agi hned v autě usla, tak už jsme ji pak netrápili s převlíkáním a rovnou jí přenesli do postýlky.




čtvrtek 17. března 2016

Design Museum

Agi už se nemohla dočkat dne a tak nás donutila vstát už v 5:30 (teda Vaška, já spala dál, protože to zrovna vyšlo na něj). Když pak znova oba dva usli, využila jsem toho a šla s bráchou na severoafrickou snídani do nedaleký kavárny. Bageta+lilek+brambor+tahini. Nezdá se to, ale bylo to moc dobrý.

Dnes byla v plánu návštěva Design Muzea asi půl hodiny busem odsud. Díky navigaci v mobilu už můžu předcházet dohadování s řidičem ve špatný hebrejsko-angličtině, aby nám dal vědět, kdy vystupovat, a milionu dotazů kolemjdoucím, kde je destinace, kam potřebuju. 
V muzeu zrovna vystavoval líbivý španělský designér. Ještě, že jeho díla byla tak velká, lesklá a barevná, protože to se Agi moc líbilo a společně jsme v klidu prošli celou výstavu.




Po návratu domů jsme dali Agi do nosítka a šli nakoupit oříšky a sušený ovoce do přilehlých krámků, kde byl Vašek, který Agi nesl, velká senzace. Já šla s peněženkou vepředu a Vašek s Agi hned za mnou, což je trochu opačný přístup, než tu má většina rodin. Ale prodavači byli všichni nadšení a Agi dostávala ovoce, aby ho následně na Vaška vyblinkala, nicméně jsme v pohodě nakoupili a ještě si dali fresh z granátovýho jablka.

úterý 15. března 2016

Azrieli Towers

Dneska jsme si dali pohodový dopoledne s bráchou a zašli na snídani do jedné z místních kaváren. Slanina se tady moc často nesežene, ale brácha už to tady zná, takže moc dobře ví, kde si může dát k snídani slaninu.

Na odpoledne jsme zašli na vyhlídku na město do Azrieli Towers, které jsou tady nejvyššími mrakodrapy. Samotný výhled stál za to, ale než jsme našli vstup k výtahům, zjistili si cenu a pak viděli prostory vyhlídky (olezlá restaurace a špinavý okna), moc přesvědčivě to nevypadalo. Každopádně jsme využili naše nově nabyté dovednosti z výstavy z předchozího dne a vytvořili pár pěkných narcistních foteček.



Cestou domů jsme se stavili v perský restauraci, která nás od začátku lákala. Vašek využil svých íránských znalostí a objednal (persky) jehněčí s rýži. Nicméně to, co nám donesli, se tomu moc nepodobalo. Obří knedlík ve vývaru. Něco se asi ztratilo v překladu.

Fajn den, jsme zase uchození a Agi opět vytuhla během vteřiny, co se dotkla postýlky...

Tel Aviv Museum of Art

Většinu dne jsme strávili venku ve městě a v muzeu. Za den jsme ušli přes 10 km, ale o to víc přestávek jsme si dávali. Na Rabin Square jsou vystavená lehátka, která úplně sváděly k odpočinku!


V muzeu umění probíhala velká spousta výstav, ale ta, kterou jsme si užili všichni, se jmenovala SELFIE a byla o fenoménu poslední doby, tj. o selfie. Expozice se skládala z nejrůznějších interaktivních možností, jak zobrazit sám sebe, ať už přes kamery, zrcadla, tabule se smajlíky, množství foťáků a screenů. Selfíček z toho máme fakt hodně.


Agi byla z takové nálože umění a vlastních možností sebeprezentace tak nadšená, že od oběda odmítla usnout a neusla až do večera, kdy totálně odpadla o půl hodiny dřív než obvykle. Good for us.

neděle 13. března 2016

Na pláži

Na dnešek hlásili teploty přes 27°C, takže ideální den k tomu, abychom ho strávili na pláži. Vyšli jsme z bytu obtěžkáni několika zavazadly stejně jako kamkoliv, kam s Agi jdeme, a zamířili na 20 minut vzdálenou pláž. Dneska je tu neděle, ale pro Izraelce je to jako naše pondělí, takže tam skoro nikdo nebyl (navíc kdo by chodil na pláž, když není ani těch 30°C, že jo).
Agi byla na pláži jako doma. Přinesených hraček si ani nevšimla a hned začala přesypávat písek z jedné strany na druhou. Po pár minutách byla z půlky zasypaná pískem, protože se tak rozdováděla, že ho začala házat za sebe, což znamenalo přímo na sebe. Zázrakem se jí písek za celý den nedostal do očí ani ho nejedla, což považuju za úspěch.


Na závěr tohoto úspěšného dne jsme jí převlékli do plavek a vzali jí do moře, abychom konečně využili jejích hodin plavání, na které chodí už od 3 měsíců. Teplota vody asi nebyla úplně podle jejích představ a navíc vody bylo asi trochu víc, než je zvyklá, ale hrdinně zvládla pár ponoření. Když začala natahovat (doslova po pár ponořeních), vzali jsme jí z vody a odnesli do venkovní sprchy, kde jsme jí několikrát osprchovali, což taky moc neocenila, ale kupodivu to přežila bez breku, a hned, co jsme jí převlíkli, usla cestou domů v nosítku.


My jsme se na pláži střídali o péči o ní, takže jsme se zvládli spálit a přečíst pár stránek knih, jako kdybychom tam byli bez Agi.
Zítra má být podle místních poměrů hnusně (22°C), takže pláž vynecháme a půjdeme někam za kulturou!

Jahodový den

Ráno jsme vstali jako vždy s nastaveným budíkem (díky Agi) kolem 6:30. Aspoň z toho dne člověk něco má. Po snídani jsme jeli všichni na jahodové pole ochutnat místní bio produkci jahod a koupit pár kilo domů. Agi měla svoji první jahodu v životě a kupodivu spolkla všechno, co snědla (oproti letadlu, kdy vyzvracela jedno minisousto okurky, které si ukousla, protože nevěděla, co s tim má v tý puse dělat).



Po jahodách jsme jeli na jednu krásnou kamenitou pláž, kde se Vašek jako asi jedinej člověk v Izraeli vykoupal (tady se nikdo v moři nekoupe, dokud neni aspon 30°C) a my zatím sledovali vlny a pomáhali Agi přesunout všechny kamínky v jejím dosahu z jedné strany na druhou.


Po návratu domů jsme prostě museli udělat jahodový kynutý knedlíky a ještě před večeří jsme si je dali, nešlo odolat. No a na večeři jsme byli pozvaní k rodině bráchovy manželky, kde nás čekala velká hostina ve stylu czech-jewish-arabic fusion cuisine. Viz fotka - hummus, tahini, vajíčkový salát, bread pudding, sýrový koláč, pita, houstičky atd. 


Ještě před večeří jsme uspali Agi, které další nové prostředí, náruče nových lidí a pes nijak neznervóznily a po vykoupání ve vaně krásně usla. Přežila i přesun zpět domů a spala až do rána.

sobota 12. března 2016

Přílet

Cesta do Tel Avivu dopadla podle očekávání - naprosto v pohodě. Vstali jsme ve 3:30, probudili Agi, dali jí na udobřenou mlíko a vyrazili na letiště.
Těsně před nástupem do letadla Agi usla v nosítku a prospala první dvě hodiny letu. Zbylou hodinu a půl zabralo krmení a hraní a Agi vůbec nepřišlo divný, že se s námi tísní na dvou sedadlech a všude kolem nás je spousta lidí. Na letišti nás vyzvedl brácha a jeli jsme k němu. 
Odpoledne jsme vyrazili do města i s bráchovým novým kočárkem, který Agi otestovala ve sportovní verzi, protože do korbičky se nevešla. Ani to s ní nehlo, jako ostatně nic ten den - například přeplněný tržiště Karmel s přibližně milionem nakupujících a pořvávajících obchodníků. Agi to dokonce v půli trhu v kočárku zalomila a spala, ještě když jsme byli na obědo-večeři v jemenský restauraci.




Hned, jak jsme se vrátili domů, slabší kusy (Vašek a těhotná švagrová) si dali dvacet a my s bráchou blbli s Agi a povídali si nad čajem a domácími koláčky.



Kvůli časovýmu posunu (1 hodina dopředu) a excitovanosti Agi z novýho prostředí jsme ji vykoupali a uspali o něco později než normálně, ale usla hned a byla jak doma.

Takže když to shrnu - Agi si to celý bezpochyby užívala. 
A my? Nás nikdo neudobřoval, když jsme vstali ve 3:30! Nikdo nás nepohoupal, když jsme chtěli v letadle spát. Naopak jsme byli nuceni v tu chvili bavit někoho jinýho! Měli jsme ale možnost konečně si užít, jaký to je najíždět kočárkem na nohy lidem v davu. Nebo si vychutnat skvělý jídlo v restauraci, když Agi spala. A večer, když jsme měli konečně fakt klid, jsme dvě hodiny večeřeli a kecali s bráchou a jeho manželkou. Navíc je tu super počasí. 

Ne, já si vážně nemůžu na nic stěžovat.

úterý 8. března 2016

Další dobrodružství je tady

Blíží se další cesta, a proto blog po pár měsících ticha ožívá. Tentokrát nepojedu sama a navíc už za mě asi nikdo nezaplatí. Ale zas bude zajímavý pozorovat nové situace a zážitky s miminkem v letadle a v nové zemi!

Chystáme se na 10 dní do Izraele. Velkým komfortem bude bydlení u bráchy, což nám zajistí pohodu, klid a blízkost pláže. V plánu máme hlavně procházky podél moře, možná koupání, když bude dost teplo, výlety na farmy, navštívíme příbuzné a známé a třeba pojedeme i pod stan.

Hned po nákupu letenek mi bylo jasný, že nejnáročnější asi bude let. Od té doby se na to snažim připravit a přemýšlím nad eliminací potenciálních nepříjemností. Navíc odlet do Tel Avivu začíná v 6:00, což by bylo dost hrozný pro dospělý natož pro miminko. No, mám poměrně dlouhý seznam, tak snad zabere a Agi bude jako vždy veselá a spokojená!

Zase budu psát každý den, tak se brzy těšte na update!