Co si beru s sebou

Když jsem se dočetla, že jak v Melbourne, tak v Aucklandu, může člověk zažít čtyři roční období během jednoho dne, moje obvyklá balící averze se ještě zvýšila.

Naštěstí máme v rodině expertku na balení kufrů do nejrůznějších částí světa s prakticky neomezeným množstvím věcí, a tak věřim, že s její pomocí to zvládnu.

Vrstvy

Beru si s sebou batoh jako příruční zavazadlo a malý kufr na kolečkách. To znamená, že vzít si tlustý kabát nebo bundu nepřichází v úvahu, protože už by se mi pak nikam nic nevešlo. Zároveň nebudu na cestě na jednom místě, takže zavazadla nemůžou být moc těžká, aby se snadno přenášela. A navíc se budu pohybovat v různých prostředích; města, hory, konferenční prostory, letadla a letiště, čemuž se moje outfity musí přizpůsobit.

Čímž zbývá jediná varianta druhu oblečení - vrstvení. 

Asi nikoho nezajímá, jestli budu mít tři nebo pět triček a jestli si beru svojí růžovou mikinu nebo svetr s tuleněm. Zaměřím se raději na spešl věci. Do hor jsem zavrhla pohorky, protože jsou obří a těžký. Budou stačit starý kecky po ségře. Dál považuji za nutné mít s sebou nějaký skladný a výživný jídlo. Vybrala jsem si křížaly, které poslední dva týdny vyrábím v pauzách, kdy dcera spí. Měla bych jich už pár kilo, kdyby nebyly tak dobrý a s manželem jsme je postupně nejedli. Problémem navíc je, že se do Austrálie ani na Zéland nesmí přivážet jídlo. Tohle ještě doladím. Následně musím vymyslet, jak zabalit dvanáct SERVAS triček, které povezu jako dárky. Původní počet byl třicet, ale to jsem odmítla hned z počátku, protože pak by mi musel SERVAS zaplatit další zavazadlo. Peníze jsem si vyměnila jen na australský dollary, protože novozélandský v Praze došly. Adaptér do elektřiny dostanu příští týden. Pak si musím vzít vytisknuté letenky, víza do Austrálie, průvodce, tablet a hlavně to nejdůležitější - Kindle.

Sepsala jsem jen stručný přehled toho nejpodstatnějšího. O tom, co si beru do letadla, bude příští článek!