2 týdny v Bruselu

Uz ubehly dva týdny, co tu jsme a mám pocit, že řada věcí už je zaběhlá, jako kdybychom tu byli dýl.

Agi s Erikem jsou ve škole úplně v pohodě. Agi díky své povaze a schopnosti bavit se s kýmkoliv a Erik hlavně diky spoluzakovi Lukášovi, se kterým se zkamaradil, a perfektní třídní učitelce.

Na víkend přijel Vaskuv kamarad Dan, který u nás celý pátek pracoval na home office. Vecer jsem sla na veceri s mym starym znamym, coz je Polák, ktereho jsem potkala uz v Bilbau. Pracuje jako tlumocnik a prekladatel v Evropskem parlamentu. Sli jsme na veceri, na kterou jsem sla od nas pesky necele dva kilometry. Tesne pred restauraci jsem potkala otevreny farmarsky obchod, ktery mi nekdo doporučoval, a naprosto me to nadchlo. Hned jsem sla koupit chleba a navic jeste domaci cokoladovou pomazanku za 17 eurocentu. I kdyby ta večeře byla katastrofa, muj den uz byl skvelej! 

Večeře ale byla dobra, jen v té restauraci bylo celou dobu zhasnuto. Číšníci si na cestu svitili mobilama a hosté si zas svitili mobilama na jídelní lístky. Fakt divný. Nikdo ale nic neříkal ani nekomentoval. 

V sobotu jsme se jeli podívat do Atomia, z čehož jsme byli všichni nadšení. Je to krásná bruselska památka! Šli jsme dovnitř a prošli si celkem 3 koule.

Po Atomiu sli Vašek, Dan a Agi do centra a Erik se mnou do parku Mini Europa, kde byly miniatury památek z celé Evropy.

V neděli jsme skládali postele z IKEA a odpoledne se vydali do parku Leopold kousek od Evropské čtvrti, kde se u lavičky Václava Havla konalo setkání Čechů a Slováků s českou velvyslankyni a slovenským velvyslancem na počest 17. listopadu.

Každý z nich pronesl krátký projev, zahrály se hymny z repraku a lidi zapálili svíčky. Přišlo celkem dost lidí, tipuji kolem 50-60.

V pondělí pak měli ve škole den CZ/SK, kdy děti měly přijít oblečené v modre-bile-cervene a celý den hrály z rozhlasu české a slovenské písničky. Byly krásně slyšet až k nám do bytu. Musím říct, že to bylo dojemný...Celá česká sekce sla na film Fany a pes a děti měly různé aktivity na téma 17. listopadu.

8. den v Bruselu

První celý vikend za námi! Agi byla na dopoledne pozvána na oslavu narozenin spolužačky, která se konala na kluzišti. Všichni si mohli zdarma půjčit brusle a jezdit skoro 3 hodiny.

Ja jsem byla v tu dobu na pravidelné akci iniciativy Girl Gone International, jejíž členky vždy v neděli v 10 pořádají Book Club v kavárně v centru Bruselu. Sešlo se dnes 5 holek :D

Odpoledne jsme doma vyráběli lampiony na večerní lampionovy průvod organizovany českou komunitou. Zvolili jsme do-it-yourself způsob = vytáhli jsme z koše dva prázdné kartony od mléka a společně s dětmi z nich vyrobili lampiony.

Průvod probíhal v lese 10 minut autem od nás a jeho součástí byla i stezka s několika stanovišti pro deti. Na akci jsme potkali i Vaška kolegu s manželkou a malým synem, kteří nás pak pozvali k sobě domů.

7. den v Bruselu

Ráno jsem si přála spát dlouho a dostat snídani do postele. Oboje ✅️

Po snídani jsme byli doma, Vašek s dětmi si dali Nerf strileci bitvu po bytě a v 11 jsme šli na krátké setkání s majiteli našeho bytu predat jim nějaký zbývající papíry. Jejich syn chodí na plavání do bazénu nedaleko od nás (kam chodí Agi s Erikem chodit během školy plavat), takže jsme využili, že jsou blízko nás a potkali se. Jsou moc milí a fajn, snad to vydrží na pořád. 

Odpoledne jsem šla s dětmi pěšky půl hodiny do Českého centra, kde byl workshop pro deti s jedním českým kreslířem komiksů. Konalo se to v nové české knihovně, kterou s velkou slávou otevřeli před 3 týdny. "Knihovna" má asi 5 regálů, ale jsou tam dobrý dětský knihy, takže si A+E každý nějakou půjčili a vzali domů. 

Workshop se dětem libil, Agi nakreslila peknyho robota podle instrukcí kreslíře. Erik nekreslil, prý to neumí :(

Na workshopu byla i segra Erikova spolužáka a její tatínek nám nabídl odvoz až domů, protože bydli kousek od nás. 

Večer jsme s Agi upekly obrácený jablkovy koláč, Agi psala a malovala přáníčko na zítřejší oslavu spolužačky a Erik s Vaškem hráli na počítači.

5. a 6. den v Bruselu

Včera měly děti poprvé školu do 15:20, tj. standardní čas. Když jsem Agi vyzvedávala, říkala, že by tam klidně mohla být déle. To samé řekla i při vyzvedávání dneska. A to se ještě před pár dny děsila, že mají tady každý den tolik hodin.

Poprvé byly děti i v kantýně, jak tady říkají školní jídelně. Cenově je přibližně 5x dražší než v ČR, takže očekávám, že bude i 5x lepší 😁

Agi říkala, že to tam vypadá jako v restauraci. Starší děti na prvním stupni už si nabírají jidlo samy, mladší děti ještě ne. Erik z prvního jídla nadšený nebyl, ale mohl si tam pak dát ještě housky a jogurt. Dnes už nadšený byl a i tak si dal pak ještě housku a banán. 

Dneska mel Erik jen do 12. Po vyzvednutí jsme šli nakoupit a pak si užíval klidu domova. Odpoledne nám přišly do emailu týdenní informace od obou třídních učitelek, kde shrnovaly, co během týdne dělali a jak to detem šlo/bavilo a nastínili plány na příští týden. 

Fotky poslala jen Erikova učitelka, která ještě poslala samostatný email jen nám s tím, jak vnímala Erikovy první dny a žádala nás o zpětnou vazbu.

Uz se těšíme na víkend! Agi je pozvána na oslavu narozenin spoluzacky, která se bude konat na kluzišti. Děti půjdou na komiksový workshop do české knihovny a v neděli půjdeme na lampionovy průvod :D

4. den v Bruselu

Dnešní den byl ve znamení prvního školního dne dětí. Den, ze kterého jsme měli respekt, protože bude definovat adaptaci dětí v Bruselu. Díky skvělému tipu od jedné známé jsem už v říjnu požádala obě třídní učitelky dětí, jestli bych se mohla domluvit s některými rodiči a setkat se s pár dětmi ještě před tím, než začne škola. Vyšlo to a díky tomu šli Agi s Erikem dneska do školy v menší nervozitě, protože věděli, že tam už někoho znají a ten někdo je v pohodě.

Nicméně večer pred tím jsme dávali dohromady všechny pomůcky podle dvoustrankoveho seznamu - museli jsme koupit nové učebnice, různé desky, sanony, sešity, věci na vytvarku. Řadu toho měli z české školy, ale hodně jsem musela kupovat nově. Erik bude teď hrát na flétnu, protoze stejně jako u Agi se tak učí přímo ve třídě vsechny děti tady. Taky měli mít žluté vesty, aby je pouzivali jako rozlisovaky na fotbal o přestávce nebo jako výstražné vesty, když jdou ven? Důvod nám vlastě nikdo nesdelil :D

Rano v 8 jsme měli sraz s oběma třídními ucitelkami u brány. Od Agi přišla jako první a odvedla si ji do školy, od Erika přišla po chvíli a vzala dovnitř i nás, aby nám popsala, co se každé ráno bude dít, a ukázala Erikovu třídu.

Škola je obrovská, chodí do ní 3 000 studentů. Na dvoře to vypadalo neuvěřitelně chaoticky, ale každá třída se ráno sejde na svoji značce a v 8:30 je učitelé vedou do tříd. Předtím ještě jezdí do areálu školní autobusy, které svážejí děti z celého Bruselu. Těch autobusu je snad 80 a všechny postupně vjizdi do areálu. Zároveň školu chrání ostraha a nelze se do ní dostat - jen ke branam ráno a na pick up point odpoledne.

Dětí měly ve středu jen krátký školní den, takže ve 13 hodin už jsme byli doma. Oběma se tam líbilo - Agi se skamaradila s holkama, měli v rámci telaku plavání a užila si angličtinu ve skupince s Francouzskou a Němkou. Erik zas říkal, že ho to hodně bavilo a když přišel domů, hned vytáhnul úkol a okamžitě si ho udělal. Schválně jak dlouho mu to nadšení vydrží...

3. den v Bruselu

Dneska nemám žádnou fotku. Nedělo se nic zajímavého na focení, ale děla se spousta jiných věcí!

Třeba: ráno přišel na návštěvu Adrian, Agi nový spolužák s maminkou. Strávili u nás 2 hodiny a děti si to spolu moc užily (mezi krabicemi, s drony, deskovkami, které jsem zrovna včera vybalila). Maminku jsem doslova vytěžila o informace týkající se školy a kroužķů a zapsala sebe a děti k ní na zkušební lekce jógy příští týden.

Po jejím odchodu jsem pracovala a děti si cetly a dělaly bordel. Zároveň mi napsala další maminka, tentokrát od Erika spolužáka ze třídy, jestli by nechtěl Erik odpoledne k nim. Nacpala jsem tam i Agi (mají taky dceru, jen o trochu starsi) a odpoledne strávila prací, v HEMA (takový lepší Pepco) a vařením večeře. V 17 hodin jsem šla k té mamince na čaj, seznámila jsem se s jejím kanadskym manželem, vytěžila ji o další informace ke škole a kroužkům a šli jsme domů.

Vašek přišel po druhém dni v práci, konečně se potkal s týmem, dostal místo v kanceláři a počítač. Čeká ho zářná budoucnost s 27 dny dovolených, neomezenými sick days, dovolené o Vánocích a 18 svátky :D

Vlastně jednu fotku mám - Vašek vecer vyfotil Erika!

2. den v Bruselu

Dnes byl první pracovní den Vaška - důvod proč tu vlastně všichni jsme :D Dali jsme si pořádnou snídani, vyzehlila jsem Vaskovi košili a společně jsme ho doprovodili na metro.

Během dne jsem pracovala, něco málo dovybalila, děti si doma hrály, četly, jezdili v garážích na skejtu, koukali na pohádky (zatím nemáme internet, jedou na mých datech, čímž jsem jim umožnila 30 minut) a odpoledne přišla Agi nová spolužačka s maminkou, aby Agi poznala někoho ještě dřív, než ve středu začne škola. Nela i její maminka byly moc fajn a už se domluvilo další setkání hned zítra tentokrát u nich.

Večer přišel nadšený Vašek z práce. Seznámili jsme se pak na chodbě s naším sousedem, milym francouzským Arabem, a šli nakoupit do nedalekého Delhaiz. Po večeři jsme si ještě zahráli deskovku a hurá spát.

1. den v Bruselu

Ráno vstal každý po svém, dali jsme si snídani a odnosili krabice ze sklepa do bytu.

Dopoledne jsme šli ven, prošli si okolí domu a pěšky šli na Flagey (2,5 km), kde se každý víkend koná trh. Koupili jsme si croissanty, Agi kalamáry, chleba a vyhlášené grilované kure, na které se čeká minimálně pulhodinova fronta.

Zpátky jela Agi s Vaškem na koloběžce a já s Erikem autobusem. Odpoledne jsem šla s Erikem na domluvený sraz s dvěma jeho novými spolužáky. Zahráli si společně fotbal, strávili čas na dětském hřišti a po 2,5 hodinách šel Erik spokojeně domů s dvěma novými kamarády.

Agi s Vaškem si mezitím uložili svoje věci doma do skříní.

Večer jsme nic zvláštního nedělali. Dojedli jsme zbytky od maminky k večeři a po čtení šly děti spát.

Vašek si vybíral outfit na první den do práce, hledali jsme adresu, kde má být na svůj newcomers day, a co ho v prvních dnech čeká. Závidím mu a zároveň nesmírně přeju!

Odjezd

Plán bylo vyrazit v 8, ale ve skutečnosti jsme vyjeli v 9 a po natankovani, kontrole pneumatik a nákupu Red Bullů až v 9:30.

I tak cesta proběhla hladce a bez jakýchkoliv problémů. 

Do bruselského bytu jsme prijeli v 19:00 a plní očekávání se vydali na průzkum. 

Z bytu byly i děti nadšené, ale únava už nás dohnala, takže jsme z auta vzali jen to nejnutnější a po malé večeři a koupání šli rovnou spát.

A když už jsme leželi v posteli, nešlo to jinak, než si pustit jednu vhodnou písničku...

Přípravné fáze IV

Vašek se vrátil ze služební cesty v Lisabonu po 5 dnech v neděli 27. 10. vecer. Náš jediný balicí den bylo pondělí 28. 10., kdy Vašek zároveň užíval léky na zákrok, který ho čekal v úterý. Zabalili jsme 65 % věcí a dalších asi 20 % potom v úterý. Ve středu ráno sjel pro dodávku (malý Volkswagen Transporter), s kamarádem do ní dali 25 krabic, dětská kola, dětské Stokke židle a pár kytek. Vešlo se to tam jen tak tak.

Ve čtvrtek večer se vrátili a měli jsme přesně 1 den do odjezdu. 

Poslední den v Praze byl pak ve znamení práce, školy, Agi rozlučky se spolužáky, rodinné rozlučky a finálního balení posledních 10 % všech věcí. Zbylých 5 % jsme z nedostatku místa v autě nechali doma s tím, že je vezmeme, až se budeme vracet po Vánocích (jsem na to opravdu zvědavá).

Na Agi poprvé přišlo velke uvědomění, ze život se jí opravdu zmeni, nebude mit kolem sebe kamarády, které dobře zná, babicky, dědy a tety. Věříme ale, že to Agi zvládne a zároveň si udrží i dobré vztahy v Praze. My ji v tom rozhodně pomůžeme.

Dobalili jsme, nandali vše do auta a spát jsme šli v 1 ráno. 

Přípravné fáze III

Ráno jsme se i s Karolinou nasnidali a pak se šli podívat na trh, který je na náměstí Flagey každý víkend. Prohlédli jsme si stánky se sýry, sunkami, pastikami, ovocem, zeleninou, pečivem, kytkami a street food jídlem. Vybrali jsme si paellu a portugalský sendvič s grilovanym seletem, oboje skvělé. Koupili jsme si na cestu do letadla bagetu, pastiku a olivy a šli si domů pro věci.

Na letiště jsme dojeli s pohodovým předstihem a rozloučili se s naším novým domovem, kam se za 2 týdny zase vrátíme.