1. dubna jsem nastoupila na HR do Evropské komise 🥳
Říkala jsem si, jak to bude neuvěřitelný, jak osvícená najednou budu, protože někdy v listopadu/prosinci jsem byla na schůzce s jednou Češkou, která pracuje v Komisi (ale je vyslaná za ČR z Ministerstva zahraničí), jejíž pracovní náplní je dostat Čechy do evropských institucí. Ne, že by mi nějak pomohla, ale pracuje taky na HR a HR sídlí v krásné, nové, vysoké budově v Evropské čtvrti. Vešla jsem dovnitř, jela výtahem, dala si kafe v kavárně ve 22. patře a říkala si, jak hustý by bylo, kdybych zrovna tam pracovala.
Uběhly dva týdny od nástupu a je to jako kdybych pracovala pořád a neměla žádnou čtyřměsíční pauzu/sabbatical. Prostě zpátky do běžný rutiny, kterou jsem znala z Prahy. Pocitově, ne úplně skutečně, protože nechci, abychom naskocili zpátky do uspechany, stresovy doby, kdy člověk sotva stihal uvarit večeři a nakoupit.
Nicméně první nastupni den byl takový neuveritelny. Najednou se obleknout do kancelarskeho a vyrazit. Bohužel byl Newcomers Day pekna nuda. Jedna prezentace za druhou, nic moc kreativita, jako frontalni vyuka. Zajímavý byly prestavky (pokec s ostatnimi, bylo nás tam min. 80) a pak poslední hodina a půl, kdy nás konečně zvedli ze zidli dva pánové v důchodovém věku a nutili nás přemýšlet, mluvit a diskutovat.
Po skončení jsme šli ještě na pivo s dalšíma trema Cechama (to bylo super) a den byl u konce.
Druhý den už jsem šla do kanceláře, kde jsem se poprvé potkala se svojí sefkou, která je z Finska. Provedla mě kanceláří - open space v 15. patře a práce zacala.
Žádné komentáře:
Okomentovat