neděle 24. září 2023
Lisabon - přílet
pátek 18. srpna 2023
Langeland den šestý
S Luci, Martinem a Vilikem jsme si dali poslední snídani a pak jsem je odvezla na vlak do Svendborgu. Čekala je dlouhá cesta až do Skotska.
Počasí u nás nevypadalo nic moc, zataženo a trochu vítr, takže jsme počítali s tím, že moře už nebude. Vzali jsme auto a projeli ostrovem až nahoru na opačný konec. Cestou jsme se stavili na pár místech, které jsme ještě chtěli vidět.
Jako první jsme jeli do pristavniho městečka Spodsjberg, které jsme si prosli. Úplně jiné než Bagenkop, kam jsme jeli na kole předevčírem, nebylo.
Následovala zastávka Oehlenschlägers Bøg, kde nás čekal mýtický buk, který inspiroval dánského básníka Adama Oehlenschlägerse k napsání dánské hymny (v níž je buk zmíněný). Cesta k němu vedla podél moře...
Třetí zastávkou byl malý zámek Tranekaer Slot.
A poslední bylo přístavní městečko Lohals až úplně na horní části Langelandu. Protože byly děti mokré z moře, zašli jsme jen do místní vyhlášené pekarny a zbytek si projeli v autě.
A pak už jsme zas sjeli k nám dolů (cca 45 km). Během cesty se zázračně vyjasnilo, zmizely mraky i vítr a mohli jsme tak ještě naposledy na pláž. Ideální rozloučení s ostrovem.
čtvrtek 17. srpna 2023
Langeland den pátý
středa 16. srpna 2023
Langeland den čtvrtý
Dnes jsme se zase vydali na výlet na kole a to do přístavního městečka Bagenkop. Čekalo nás 13 km tam a 13 zpátky. Slunce, krásný cesty, ostružiny.
K obědu jsme si dali ryby a k večeři taky - platyze, které jsem koupila přímo u rybářů.
Po kolech jsme ještě stihli pláž, ale z ní fotky nemám, už by to tu bylo asi trochu monotématický.
úterý 15. srpna 2023
Langeland den třetí
pondělí 14. srpna 2023
Langeland den druhý
Dnešní den vyšel parádně. Slunečno, příjemně teplo, ideální na výlet i na koupání v moři (pro otužilce). Plán byl jet na kolech do Langelandsfort, bývalé dělostřelecké pevnosti. Vytáhli jsme všechna použitelná kola (naštěstí tu byly pro nas potřebné velikosti kol), vycistili je, nafoukli pneumatiky a vyrazili. Luci šla s Vilikem a Martinem do přístavu zjistit situaci s čerstvými rybami.
Cesta k pevnosti dlouhá 13 km byla příjemná, po rovině a s minimem aut. Míjeli jsme dánské statky, pole, louky, krávy, koně, větrné elektrárny a jezera.
Pevnost byla taky zážitek. Zachovalé bunkry, děla, loď, ponorka, stíhačka, transportér a já nevím, co ještě, na ploše 2x2 km. U třetího bunkru už jsem přestala všechny ty vojenský artefakty počítat.
Po 4 hodinách jsme zase nasedli na kola a vraceli se jinou cestou zpátky domů, kde na nás čekal teplý pozdní oběd od Lucinky.
Po obědě jsme ještě zašli na pláž a pak už jen na večeři a spát.