pátek 10. června 2016

Poslední den

Ach jo, už je to zas za náma. Jsme doma a můžeme jen probírat fotky a vzpomínat, jaký všechno bylo.

Poslední den v Kodani jsme ráno dobalili, zamávali králíkům a labutím, rozloučili se s dětmi a dospělými a vyrazili na vlak do centra. Prošli jsme pár ulic, něco málo nakoupili a dali si poslední pølsevogn (tentokrát tradiční s kyselýma okurkama, remuládou a smaženou cibulkou).

Dál už se nic zajímavýho nedělo - na letiště jsme dojeli včas, zbavili se kufru, autosedačky a kočárku (tady jsme si to nemohli donést až ke gatu), s Agi v nosítku jsem se dostala rychlostí blesku přes security (s dítětem je to jedna radost), následně Agi usla a spala až do usednutí do letadla. Ještě, že let trval jen hodinu, protože Agi byla plná energie a nadšeně lezla z jedný sedačky na druhou a divila se, že ten pán sedící vedle nás ji úplně nevítá na svým klíně. 



V pohodě jsme přijeli do Prahy a teď už se můžeme těšit tak akorát na Vysočinu, Moravu a jižní Čechy....

V Dánsku už jsme cestovali jak zkušení cestovatelé (s dítětem). Věděli jsme, co a jak, mohli jsme předvídat různý situace a hlavně Agi byla úplně v pohodě jako vždycky. Takže když srovnám dovolený v Izraeli a v Dánsku, vidím jen jeden podstatný rozdíl. A tím je budíček v 5:30 a v 7:15!

úterý 7. června 2016

Holtegaard

Na dnešek byl v plánu zámek Gamle Holtegaard, který je asi 3 km od domu. Vybrala jsem trasu přes hřbitov Søllerød, o čemž jsem ale původně nevěděla, takže jsme si nejdřív mysleli, v jakým krásným parku to jdeme, dokud nám nezačalo být divný, že je tam poházeno pár kamenů se jmény a najednou jich bylo víc a víc, až nám to došlo. Jiný kraj, jiný hřbitov, no.



Na zámku probíhala výstava mladýho dánskýho umělce, kterou tvořily hlavně videoprojekce a pár obrazů. Vždycky se snažíme během cestování navštívit aspoň jedno muzeum moderního umění a stále nás dokáže fascinovat, že vůbec nechápeme, co nám chce autor říct. Čína, Izrael, Turecko, Británie, Dánsko... Je úžasný, jak se umělci snaží nejrůznějšími způsoby stvořit něco, čemu rozumí jen málokdo :) 

Holtegaard je taky známý svojí velkou barokní zahradou, jejíž fontány ocenila obzvlášť Agi a odnesla si odtamtud mokrý oblečení a šťastný výraz ve tváři, že už nemusí zírat na ty divný videa. Naštěstí bylo kolem 25°C, tak zas rychle uschla.


Ze zámku jsme pokračovali do Dyrehaven, tj. jeleního parku, kde jsme měli štěstí na jedno pěkný stádo. Cestou jsme se stavili u zámečku Ermitage s výhledem na moře a pak už zamířili domů na večeři a zmrzku. Zmožená Agi ani neměla sílu žebrat a po koupání okamžitě usla...




pondělí 6. června 2016

V lese

Začalo pondělí, což znamená, že děti šly do školy, rodiče do práce a my měli spolu s au-pair volný dům. Agi tu krásně vstává každý den po 7, což je opravdu požehnání, jakkoliv to zní divně.

Dneska jsme si udělali výlet pěšky do místního obřího lesa s několika jezery. Ušli jsme tak 15 km, Agi dvakrát usla, viděli jsme krávy, labutě, koně, veverku a jednoho národního ptáka volavku velkou.
Pěkně nás bolely nohy, už jsme si odvykli chodit, když jsme tu všude jezdili autem nebo se povalovali na pláži (jsme tady totiž už tááák dlouho). 






Cestou domů jsme se stavili v obchodě, abychom nakoupili na večeři, jelikož jsme dneska vařili my (hráškový krém, řízky s kaší). Jídlo všem chutnalo, každý si vybral něco (jedno dítě kaši, druhý dítě řízky, au-pair chutnalo všechno a ještě dojedla po dětech).

Pak jsme si trochu zaskákali na trampolíně, ale jen maličko, přece jen někdo byl po večeři a někdo má hrozně těžkou hlavičku na divoký skákání.


 
Agi jsme pokládali do postele spící, byl to opravdu náročný den!

neděle 5. června 2016

Roskilde

Na dnešní snídani jsme pekly domácí housky, ale tak trochu někdo zabil droždí vařící vodou, takže vůbec nevykynulo a tím pádem se to, co se upeklo, rovnou vyhodilo (fakt se to nedalo). Naštěstí je ale 5 minut od domu úžasná pekárna, takže nikdo nelitoval, že housky nejsou.

Po snídani jsme šli na bleší trh, který se dnes ale nekonal kvůli svátku samostatnosti Dánska, takže jsme si dali jen procházku po okolí a vrátili se domů. Aspoň jsem ušetřila! 

Zabalili jsme jídlo na piknik a jeli do Roskilde, kde bylo v plánu muzeum vikingských lodí. Muzeum bylo úžasný - modely vikingských lodí v životní velikosti, které pluly v zátoce, možnosti zkusit si vyrobit lano, lodičku, něco si vyřezat, zahrát si vikingský hry a hlavně se podívat na pět zrestaurovaných lodí z éry vikingů, které se našly pod mořem před 60 lety.






 Po muzeu jsme se opět šli odměnit zmrzlinou, tentokrát výbornou. Kombinace pomeranč-passion fruit a jahodový koldskål byla nepřekonatelná. Agi si chtěla taky líznout, ale měla smůlu a dostala jen kornout. 


 Cestou zpátky usla, takže jsme mysleli, že půjde do postele později, ale asi dneska bylo zážitků ještě víc než obvykle, takže usla v celkem normální čas. A my jdem ven!

Kronborg

Je tu pořád teplo, takže snídáme a večeříme venku na terase. Agi už ochutnala palačinku, místní chleba, celozrnný sušenky a meloun. Vyplivla jen zlomek, už se lepší.
Jeli jsme se podívat na sever do Helsingoru na hrad Kronborg. Shakespeare sem umístil děj Hamleta. Dovnitř nikdo kromě Vaška jít nechtěl, takže jsme hrad obešli hezky dokola a prohlídli si aspoň děla a kasárny. Hrad je hned u moře a kolem je několik valů, aby se žádný nájezdník nemohl dostat dovnitř moc snadno.






Po hradě následovala odměna v podobě zmrzliny v místním krámku, kde mají sice děsnou zmrzku, ale zato domácí kornoutky a ty stály za to!



Po příjezdu domů jsme si zaskákali na trampolíně a po uspání Agi si dali večeři a marshmallows nad ohněm. Marshmallows jsme upgradovali do formy 'smore, což znamená sušenka+horký marshmallow+plátek čokolády+sušenka. Stačily mi dva!

pátek 3. června 2016

Amager Strand

Probudili jsme se do příjemného teplého rána a po snídani jeli na Amager Strand (=pláž) na jihu Kodaně. Byl všední den, pláže skoro prázdné, jen obligátní matky s dětmi, pár důchodců a turisti se povalovali v písku nebo procházeli po cestičkách. S Agi jsme si taky na chvíli polezli po písku, namočili nohy do moře, snědli pár mušlí a kamínků, násilně je vyndali z pusy, zdrhali ukrást něco z deky od sousedů a kvičeli, když nám chtěl někdo zase namočit nožičky do tý slaný ledárny.






Dali jsme si světoznámou dánskou lahůdku pølsevogn (=hot dog) za 45 DKK ("levná" záležitost, ale zase s bio párkem a domácí salsou), k tomu limču zadarmo (za čekání), pak jsme vysypali z Agi písek a kameny, prošli se po promenádě a jeli zase zpátky domů, kde jsme vyzvedli děti ze školy, hráli si s králíkama, kopali s míčem a večer sledovali zábavné dětské filmy při babysittingu, zatímco rodiče pařili na firemním večírku. Naštěstí jsou děti 8 a 10 let poměrně nenáročné a nevyžadují osobně nakrmit, vyndavat náhodně nalezené předměty z pusy a hlídat, kam zase zalezou.


Letíme do Kodaně!

Snažíme se co nejvíc využít možnosti létat s dítětem do 2 let prakticky zadarmo, a tak jsme vyrazili do Kodaně za kanadsko-dánskými příbuznými. Odlet proběhl v běžný odpolední čas, takže žádný děsivý vstávání ve 3:30 jako do Izraele. Tentokrát už jsme přesně věděli, co nás čeká, a že vlastně bude let trvající jen hodinu úplně nudnej a nezáživnej. Naštěstí taková nuda to nebyla, let se o 45 min zpozdil, ale díky tomu jsme mohli využít letištního dětského koutku ve 2. patře terminálu 2, kde jsme byli úplně sami a mohli nerušeně odpočívat, zatímco si Agi užívala nezávislosti a dobrodružství v novém babyproof prostředí plném neoukoukaných a kupodivu celkem zachovalých (tj. málo ožižlaných a rozbitých) hraček.

Na palubě letadla Agi pro jistotu na většinu času usla, takže do Kodaně dorazila čerstvá a svěží, což bylo potřeba, protože se na ní po příjezdu k příbuzným vrhly dvě natěšené děti, které jí nedaly pokoj až do usnutí, a my jsme se díky tomu mohli v klidu najíst, vybalit, popovídat s jejich rodiči atakdále.

Agi usla jak zabitá o hodinu později než normálně a spala až do 7:15, což je ve srovnání se spánkem v Izraeli (každý den vzhůru v 5:30) příjemná změna. 

Btw. Je tu pěkný vedro! I v noci! Stává se to tu přibližně 2x do roka...